Leden 2012

To slovo, které v překladu znamená lhát

17. ledna 2012 v 16:08 | Semi Lee |  Big World
Nezdá se vám, že se tak trochu každý schovává za tu masku své nevinnosti? Takové to, "já nic." Najděte na světě člověka co Vám soboně, do očí řekne :"Nikdy jsem se nepřetvařoval!" Nenajde te jej. A když přeci jen ano, bude lhát a přetvařovat se. Je to celé o tom, co chceme slyšet, slyšíme, co chceme vidět, vidíme. A napoak. Co nechceme slyšet, jakoby ani nikdo nevyslovil, to co nechme vidět, nevidíme. Namlouváme si pouhé pozastavení nad světem plné faleše, lži, přetvářky. Pod rouškou nevinnosti.

Je-li svět spravedlivý, proč tedy posílají na trest smrti ty, kteří v tu dobu, kdy na ně někdo falešně "hodil" nějaký čin, popíjejí kafíčko v kavárě a smějí se s přáteli ? Proč si ti, kteří za to mají zodpovědnost dál běhají po světě?

Nevinnost

Proč není slunce trestně stíháno,
za to, že svítá?
Proč není měsíc zavržen,
za to, že kolem Země lítá?

Proč milovat je prohra?
Proč názor říct musím se bát?
Proč srdce dotluče, než zazní dohra?
To si mám nechat pořád jen lhát?

Proč odpouštět je nadlidský výkon?
Proč měnit se a nebýt svůj?
Proč "zapomenout" je slovo lidstva?
Proč bojovat, když smrt je mi jistá?

Za nevinností,
všechno tohle se skrývá.
Rodiče se hádají,
dítě hlavou poslušně kývá.

To, že se nevinně budeš tvářit,
z tebe nedělá hrdinu.
zastav svůj svět, naokamžik,
čel svým problémům.


Tak moment.

15. ledna 2012 v 13:04 | Semi Lee |  Semi Lee
Upřímně. Nemůžu se přestat smát. Ale vážně. Počkejte. Hned vás uvedu do situace. Nějaká, tipuju hodně retardovaná, holka mi napsala smyslu plný komentář.



Možná nepíšu tHakHle, ale víš, to není jediný, co je na mě FujQy! To nejvíc "FujQy!" na mě je, že se zabívám tvým komentářem. Nehať můj styl, víš tohlensto PísMhenQovánííííí už vyšlo z mody, teda celkem přemýšlím nad tím, jestli to vůbec někdy "IN" bylo. Nejsem růžová Barbii, nejsem přemalovaná panenka s krátkou sukní a přilehlým tričkem nad pupík a víš co vůbec mě to s prominutím nesere. Být spropadenou kopií tohodle světa? Děkuji, nechci. Raději budu v temnotě. Maj tam sušenky. ( Come to darkness we have cookies) Tohle ty napudrovaná nádhero asi nepoznáš. Celkem pochbuju, jestli pochopíš tohle. Protože, přeci jenom, já bohužel nerozumím řeči tvého kmene. Víš ty vůbec co znamená slovo inspirace ? Holka, jdi se zahrabat pod růžovou zem. sUpA gIrL, pár slov, jak se můžu inspirovat tvým stylem, když žádnej nemáš. Bohužel, je mi líto. Kolik ti je ? I 6roční dítě má víc rozumu a rozvinutější slovní zásobu. Nechci tě nějak zhazovat, i když to teď dělám a ani tě nechci urazit. Jen říkám to, co ty vidíš každý den v zrcadle.

Pořád se jí směju. Její růžovoučký blogísek, který u mě vyvolává bulimické záchvaty, mě doslova přivází do záchvatu smíchu, takové to povalování na zemi a chytání se za břicho.

No a co, že se mi líbí americkej styl, no a co, že se mi líbí, jak se oblíkaj holky v anglii, no a co, že poslouchám punk-rock , ten tvrdý - screamovaný, "středně tvrdý" i ten o akustické kytaře a zpěvu ? To má aspoň duši, něco co pomocí toho zdělí autor světu. To tvoje "LA LA LA, Dance, Dance Dance." težko řekne něco o tom, že v Africe by dali miliony dětí za hrstku rýže cokoli.

Těšilo mě, růžová princezno, hodně štěstí v opravdovým světě,protože ten ení ani zdaleka tak růžový, jak si ho maluješ. Co to kecám, netěší mě.


Zrada člověka

15. ledna 2012 v 12:19 | Semi Lee |  Write
Ticho vkrádá se do tmy,
kde nikdo není.
Slzy padají k zemi,
mě je na omdlení.

Zradil si člověka,
pro vlastní potěšení, neprávem.
Za láskou je cesta daleká,
ty nad ní jen mávneš rukávem.

Zlomené srdce,
to sakra bolí.
Dívku či chlapce,
nikdo nehraje rád tuhle roli.

Závist, pomsta, lstivost,
napadá tě jen jediný směr.
Ovládá tě chtivost,
Pomstít srdce, plné děr.

Pomsta, propast bezedná,
kterou ty necháváš se strhnout.
Jen čas všechno ujedná,
i když city nechceš zavrhnout.

Jen jednou v životě,
potká tě druhá šance.
Nepropásni ji, nežij v samotě,
nežij život trestanece.

Vezmi ji za pačesy,
je to lepší než pomsta.
Pekroč všechny propasti,
Nechovej se jak pán tvorsta.

Být zklamán, zrazen osudem,
není lehké procitnout.
Jdi, buť svůj spasitel,
Nech to špatné odlétnout.


Začít znova, prozkoumat zvláštní svět

7. ledna 2012 v 10:58 | Semi Lee |  Semi Lee
Cesta za lepším životem. Poklidně si sedím a nevnímám svět,vím, že bych měla pouklízet, sklidit stromeček a tak. Už jen přeci je po 3 králech, vím, že bych se měla odstřihnout od strahého života, přišel rok 2012 a kdo ví, možná je poslední. Dramatická pauza. Já tomu ale stejně nevěřím. Cítím se jako loutka, které někdo přestřihl provázky a ona teď neví kudy kam, musí se postavit na vlastní nohy, které se ze dřeva promněnili na kůži. Prozkoumávajíc míste, které znám, znova a znova. Den za dnem, krom za krokem. Měcíc za měsícem a tok za rokem. Pokaždé najdu něco nového, jako, když si stejnou knížku přečtete v novějším výtisku. Stejné téma, jiné detajly. I tak může naše cesta za lepším životem vypadat. Není až tak noví, je strá, ale je lepší. Sny, kterése plní. Dny, které nám dávají radost, přání a touhy, které se vyplní. Ustanou boje s vlastním já a vy najdete jakýsi klid, klid v duši. To mě jakožto pubertální dítě zrovna v rozkvětu potká za dlouho.

Cesta. Co je to cesta? Kamenitá linka vedoucí přes nástrahy? Blátivé kaluže s nedůtklivým každým krokem? Nebeské schody do ráje? Každý si tu svoji "cestu" vyšlape sám. Když pak dojde do cíle a jeho nové působení by se mu náhodou nelíbilo, neradím vám, aby ste se otočili a šli zpátky. Za 1. by to byla stráta času a promarnění nových zkušeností a za 2. byste si to všechno museli vytrpět znova, za 3. to ani není možné. Jděte dál, otevřete další dveře do krajiny, kde nebudete vědět kdo jste, kdo jste byl a kým budete. Postupně budete objevovat nejen svoji minulust a přítomnost, sebe samu, ale najdete nový směr, pak si možná řeknete, kráčím za lepším životem, ale v okamžiku kdy vás něco zlomí si to musíte říct o 100% hlasitěji. Pak vaše Cesta za lepším životem bude fungovat. Gratuluji, jste v cíli.


Cesta za lepším životem

Odhalím roušku tajemství svého já,
uvidím, jaká bestie se ve mě ukrývá.
Toulkami za lepším životem,
jsem sama, svým vlastním otrokem.

Líbezně svádějící hlasy hříchů,
vyhrál ten, který je přeslech.
Vytí na záři měsíce v úplňku,
divoký život, má kde jakou skvrnku.

Belhání za cílem, síly už nestačí,
čí je ten příběh, ptám se : "čí?".
Dneska je den, zítra noc,
válčím se světem, není mi pomoc.

Kdo podlehne vítěztví, ten svůj boj prohraje,
Sám pro sebe svoji chybu mumlaje.
Tek kdo vydrží nejdéle,
ten sladký cíl, mu nový život dopřeje.