Vánoční příběh

19. ledna 2011 v 18:43 | Semi Lee |  Write
Slohová práce, v českém jazyce , čili k tématu "to celkem jde" :)*
***
Za okny padající sníh , vločky lehce tančí po parapetu. Podkrovní nemocniční pokoj je cítit desinfekcí. Šero , smutný , zcela nenápadný pokoj. Slzy , slané horké slzy kopírují křivky , Angiina obličeje.Je bílá jako stěna. Marně čeká na vyprostění , marně čeká na nějaké znamení , které by jí usnadnilo aspoň zlomek jejího života. V dětství to modrooká holčička neměla moc jednoduché ,avšak i ona ví , že bojovat se vyplácí .
Slabé ručky šmátrajíc v zásuvce nočního stolku , hledá léky , ale místo nich nalezne jen gumičku do vlasů , vlasy , to je jedna z věcí po které touží , rakovina jí ty její krásné , hnědé , dlouhé , husté vlasy vzala.Na její vlastnosti ,ale neměla právo , z veselé holčičky se stala smutná , ale pořád to byla ta přátelská , milá Angie.Sedí na posleli s bílým povlečením a mlčky pozoruje vánoční stromek jenž stojí na náměstí. Z šerem zahalené místnosti je jeho kouzlo skoro nulové ,ale jeho záživé světélka jsou snadno vidět, to Angie připomělo jaké kouzelné okamžiky v tento den mohla prožívat kdyby jí rakovina nevytrhla doslova srdce z těla , bez srdce ,ale dále žít nemůže , nechce to vzdát,ani nesmí. Ona se jen chce projít po pokoji ,ale "hadičky" ,které Angie nedovolí ani vstát , jí v tom zabraňují. Ach , jak moc se chce projít k oknu , otevřít ho a vyletět , na chvíli vykolejit z všedních dnů , místo toho jen leží jak přikovaná a sotva se pohne.
Deník , který vězí pod polštářem jejího nynějšího nového domova má lehce narůžovělý , hrubý obal , ale to není jediné co je na něm kouzelné . Angie si do něj zapisuje vše , povídky , její dny , boj , ale i básně a dokonce kreslí i mulůvky.Používá ho jako internetový blog , jenže o jejím talentu nikdo neví , nikdo si nemůže přečíst její básně , náhle v Angie trhlo :"Chtěla bych křídla jako mají andělé , pozorovala bych z vrchu tváře nesmělé." I hned si tuto myšlenku napsala do deníku , ona a její deník byli nějak zvláštně propojení , možná ,že je to blbost ,ale ona si myslí svoje. Je sama v nemocničním pokoji , cítí se jako malá mořská víla , atrakce na kterou se všichni dívají s otevřenou pusou , ale ne proto , že bojuje, ale proto, že nemá vlasy a je tak slabá. Lidské udivení je někdy tak primitivní , avšak i ona je člověk , je jen člověk ,žádná stvůra. Jediné co by si přála k Vánocům , je zcela skromné přání , přání zaklepat té dámě Rakovině na rameno a z plných plic jí do očí říct : "Copak jsi tak zlá, proč nemůžeš odejít z mého života , proč se toto dějě zrovna mě , ano byla bych smutná že se to stalo někomu jinému , ale aspoň bych nebyla tak bezmocná , mohla bych pomoci!" vykřikla jakoby mluvila sama pro sebe , jediné co ji v tento moment uklidní je vůně starých zažloutlých stránek deníku , ten deník jí věnovala matka , její matka zemřela při jejím narození, nikdy ji nespatřila.
Do pokoje, bez klepání vkročil její otec. "Jaká byla maminka , vyprávěj mi o ní." řekla Angie něžným tonem , slzy se snažila zamáčknou , donutila se pousmát .Její otec Erik bezmyšlenkovitě podal Angii dárek k Vánocům: "Na , tady ti něco přinesl Ježíšek."Přes to , že Angie na Jěžíška nevěřila koukla na jmenovku : Anděl , postřelený osudem . "Páni! "užasla Angie . Jakoby někdo věděl , čím si prošla , někdo s "básnickým střevem" , což její otec jednoduše být nemohl , ne ,že by mu křivdila ,ale prostě to nebyl jeho styl. Rozbalila ho. Fotoalbum ,které na ni pod tou tlustou vrstvou balícího papíru čekalo ji neuvěřitelně zahřálo u srdce . Erikovi spadla brada , o tomhle opravdu nevěděl. "Myslím ,že tohle ti poslala maminka."přikývl Erik . "Myslíš ,že je anděl ?" polkla nejistě Angie.Na to ji ,ale čekala pohotová odpověď : "Jistě , a ty si po ní , celá maminka , jen se koukni ." Angie pootevřela fotoalbum . Její oči se rozzářily , ta věc byla plná vzpomínek , které si nepamatovala , plná matčiných i otcových fotek. Teď už věděla že to nesmí vzdát , kožené fotoalbum ji připomělo kým byla , kým je a kým chce být . Rakovina ji neporazí , teď už to věděla. Angiina maminka je její strážný anděl, který nedovolí, aby se jí něco stalo.
***
Omlouvám se za překlepy a gramatické chyby.
my collorka
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Heliovka Heliovka | Web | 19. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

Máš v textu sice dost chyb a ve větách samé čárky, ale moc se mi líbí zápletka. Takový smutný příběh s nejasně-veselým koncem. Můžu se zeptat, cos dostala za známku...? :)

2 Dívčí-Webík Dívčí-Webík | Web | 23. ledna 2011 v 20:18 | Reagovat

Ta pusa je pěknáá!

3 Semi Lee Semi Lee | Web | 26. ledna 2011 v 16:44 | Reagovat

[1]:
za 1 :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.